Ivo Binder – Passio

Ivo Binder – Passio

Název výstavy Passio bude možná pro mnohé zavádějící. Kdo však znají práci Václava Vaculoviče a sledují ji delší dobu, vědí, že osten bolesti, zranitelnost lidské existence a bytostné spočinutí v Tom, skrze nějž dostává tato bolest svůj smysl, provází jeho tvorbu již od samých počátků. Celou svojí bytostí a veškerou svojí tvůrčí aktivitou řeší Václav Vaculovič problémy tohoto okruhu. Af je to v hudebním projevu, který je druhým pólem jeho umělecké aktivity, či v životě samém, v němž prizmatem tohoto passio prožívá události intimity duše. V jeho pohledu však toto passio již v sobě implicitně obsahuje své vlastní překonání - vzkříšení. Je to pojetí, které sd1í s tvůrcem výtvarně i bytostně odlišným - Františkem Bílkem.Aktéry těchto duchovních událostí jsou postavy nejasných obrysů, většinou jen naznačené. Avšak v posledních pracích i tyto zcela ustupují nefigurativnímu ději. Stejně jako v hudebním projevu užívá i v malbě velice střídmě výrazových pro?středků. Barevná škála jeho obrazů i grafik je omezena na dvě, tři barvy, užité v různých kombinacích a intenzitách. Hlavním formálně výrazovým prostředkem je rukopis, zanechávající znatelné stopy štětce, přecházející až k pastózní malbu se silným haptickým účinkem. Tento účinek je, zejména v poslední době zvyšován rozměrným formátem obrazů.Zcela neprávem zůstává v pozadí Vaculovičovy tvorby početná řada monotypů, motivicky často předcházejících rozměrná plátna, někdy však opakující v koncentrovanější podobě jejich subtilní témata.Tvorba Václava Vaculoviče zůstává vždy věrná autorovu vidění, není podřízena ani apriorním tezím, ani dobovým trendům. Zachovává si tím autentickou sdělnost a stává se tak osobitým přínosem do diskusí o existenci a možnostech současného duchovního umění.

The title of this exhibition „Passio" may be misleading for many visitors. But for those who have known the work of Václav Vaculovič fit is quite apparent Chat fit is the thorn of pain, vulnerability of human existence and the self-identification with „This" which makes this pain meaningful. These have been his common subject-matters from the very beginning. Involving the whole of his creative personality Václav Vaculovič deals with the above-given issues also in music which forms the other pole of his artistic activity. Also in his life itself through „passio" he „lives" the intimity of the soul. But in his understanding this „passio" implicitly includes in itself its over?coming - resurrection. It is a similar understanding which he shares with a very different artist F. Bílek.The performers of these spiritual events are persons of gloom which are urostly only outlined. But those characters are suppressed in favour of the non-personal expression in his last works.Both in munic and painting he uses verv simple expressive means. The colour range of his pictures and graphics is limited to two or three colours which are used in different combinations and intensity. His main formal expressive means Is the paint-brush passing even finto structural painting with a strong haptic effect. Re?cently this effect has been strenghtened by the considerable size of his pictures.Some aspects of the work of Václav Vaculovič are quite unjustly suppressed. They are especially the monotypes, the motifs of which often pass finto large canvas and which sometimes repeat their subtle subject-matters in a more concen?trated form.The artistic creation of Vaculovič always sticks to the author's vision. It has not been influenced either the pre-set theses, or contemporary tendencies. It preserves its authentic expression which in a specific way contributes to the contemporary spiritual art.