Tvá spalující výheň - varianta / Your burning furnace - version

olej, plátno / oil, canvas 250 x 420 cm - 2005

Odvolávám  se na dílo francouzského myslitele a teologa Pierre Teilhard de Chardina,
jehož vize výhně Svaté Trojice byla zřejmě jednou z nejsilněji inspirovaných myšlenek evropského křesťanství 20. století. 

Stále se mně vrací tento motiv –  nejde o symbol v zaužívaném slova smyslu, jde o celoživotní směřování s přesahem za časový horizont lidské existence, proto se takto široce chápaný záběr nedá vtěsnat do jediného díla. Prolínání transcendentna do všech pórů lidské duše, do všech okamžiků, do všech odstínů naší viděné a žité reality je skutečně tím stálým leitmotivem, za kterým bych chtěl jít… 

Your burning furnace

I am recalling the work of the French philosopher and theologian Pierre Teilhard de Chardin, whose vision of blessing heat of the Holy Trinity was probably one of the most strongly inspirational ideas of the European Christianity of the 20th century.

I am permanently coming back to this motif - it is not a symbol in the established sense of the word, it is a lifelong course with an overlap in the time horizon of human existence - therefore, such a broad understood scope can not be included into a single work. Interpenetration of transcendence into every pore of the human soul, into all of moments, into all tones of our seen and lived reality is indeed a constant leitmotif, for which I would like to go...

___________________________________________________________________________________

PhDr. Vojtěch Mojžíš /CZ/ – composer, Czech Museum of Music Prague

Blending of Musical, Art and Philosophic Inspirations

_________________________________________________________________________

           My this year´s presentation at Forfest has a particular context which I would like to point out. The piece  Impetus, a Meditation for Guitar, which will be first given here this early evening, was finished only few weeks ago although I thought of it and prepared its composition for several years. The impulse to its creation was an appeal of American guitarist   William Feasly, who already interpreted one my guitar piece here in Kromeriz some years ago. It was Slavkov Sun, a Meditation for Guitar, a piece inspired by genius loci of my home, the scenery of famous battle of three emperors which is found here in Moravia, half way between Slavkov and Brno. The idea of the piece can be verbally articulated as a contrast of tragic fate of one common man, a trooper dying on battlefield in gears of pathos of a grand major historical event, the Napoleon´s war conflict with the rest of Europe which took place at the start of 19th century. 

I took a liking to non-musical, to certain extent philosophical themes in the field of chamber music. They appear as beneficial, as a good source of creative inspiration. Therefore, I decided to continue on this path and make my own creative method out of it. So this is how my new piece came into being, for Forfest with its sensitive environment and specifically for Mr. Feasly, for me a competent and very nice performer from overseas.

           The piece Impetus thou is not a creative reaction to some important historical event but it is a creative reaction to an artwork, to Vaclav Vaculovic´s picture with title „Your Burning Furnace“. Also that has its own concrete inspiration source although it is an abstract piece of art. According to the artist’s information, it reaches into the distant past of Christian Europe and is connected with a deep spiritual experience.

Therefore, I did not focus primarily on the visual expressiveness of the artwork and, by music, I do not strive for its mechanical translation into the world of tones although I tried this very method several times in past and it proved itself well to me. Here, I bet on the semantic side of the artwork. As a compositional resource, I chose level of general terms and meanings which I derived from the picture. It is some of the many axioms which were left to us by the intellectual tradition of Europe history and which, I think, cohere directly also with the theme of Vaculovic´s picture. In this connexion, I was captivated especially by the word furnace, contained in its title. Other, similar words occurred to me at once: urgency, concentricity, purposefulness, determination, consistency. Also other characteristics, especially enthusiasm and cogency, fit for me into this context. In the standard music terminology, the term impetuoso corresponds concisely with meanings of these all words. Impetus, the title of the piece, is its variation.  

All named word characteristics create for me sort of bridge or connector between the world of certain artwork and the world of my music imagination. Thus my creative method is  applied here. The verbal characterizations are as it were a cope which is both the same close or the same far from the picture and from the written composition. In other words with some exaggeration, we can speak here about a word demarcation of mutual philosophical or spiritual shell of both art pieces. So the picture and the composition belong together, they create one unit. 

What is the difference between painting a picture and writing a composition? When they are then ready, how do differ the ways of their perception by public? A new artwork originates from a focused work in the painting studio, music score of a new piece in a quiet isolation of the composer’s study.

So the conditions of the creation are fairly similar here. But in order for the meaning of these creations to be fulfilled, it is needed to create conditions for their presentation, offer them to the judgement of public. The possibilities how to present a picture and how the composition are, as implied by the character of both art products, for each piece rather different. The form of presentation of the artwork is static. Ordinarily, it concerns displaying the picture at a public exhibition where it can be hanged for unlimited time and where it can be seen by viewers. On the contrary, the presentation of the music piece is dynamic, has a processual character, is a social event. It takes place in time and depends on another artistic field – on musical interpretation. If an inspirational connection of two artworks of such a different type took place, it will be difficult to demonstrate their belonging and look for a way how to introduce them together so that they take effect as one semantic unit. 

However, an important, active role in this mutual presentation can be played by the music interpretation element. Besides its traditional function which it fulfils in presentation of every

score- defined composition, it will be in this case at the same time also helping to the artwork. Already its placing  on the stage in the close proximity of the guitarist evokes specific conditions for its perception. As a listening to the music, it becomes time limited and besides time it will also share with the music the environment, the concert hall. The musical interpret thou, in this case William Feasly, will gain a scarce opportunity to calculate the process of watching the picture into his own interpretation concept of production. The idea of the picture will serve him as a theme for the listeners and maybe also a recipe of possible approach to the composition, how to perceive it.  This phase will not only concern the thinking operations with the general terms which we mentioned above but also immediate spontaneous appeal of the picture, spontaneous creativity of the concert performance and immediate captivation of the cultivated sound of a music instrument. But the mutual interdisciplinary support of art messages offers here also the opposite function, opposite profit. For receptive observers, the musical composition and its interpretation steps in their impression from the artwork itself, and thus it becomes for them an integral part of it in the future. 

             The word meanings and terms which I as a composer selected from the picture for setting are close to psychological terminology. Fine considering of internal psychological processes is among the most effective elements of every good music performance. Therefore, here is found a favourable platform for the musical interprets creative realization. He can then draw inspiration for his performance both from the score and at the same time from the artwork. The semantic ambiguity and depth of the selected terms are substantial here. Therefore, the clarity of the semantic parallels here definitely finds a response in the same richly structured selection of used interpretation nuances, which will enrich the mutual impression from all the elements of this multimedia project. After all, judge for yourself.- the time of the concert is approaching.

            Vojtěch Mojžíš

___________________________________________________________________

Prolínání hudebních, výtvarných a filosofických inspirací.

Moje letošní prezentace na Forfestu má zvláštní souvislosti, na něž bych chtěl upozornit. Skladba Impetus, meditace pro kytaru, která zde dnes v podvečer zazní v prvním provedení, byla dokončena teprve před několika týdny, ač jsem ji promýšlel a připravoval se na její kompozici již několik let. Podnětem k jejímu vzniku byla výzva amerického kytaristy Williama Feaslyho, který již zde v Kroměříži jednu moji kytarovou skladbu před léty interpretoval.  Bylo to Slavkovské slunce, meditaci pro kytaru, skladba inspirovaná geniem loci mého domova, krajiny slavné bitvy tří císařů, která se nachází zde na Moravě, na půli cesty mezi Slavkovem a Brnem. Ideu té skladby je možné slovně formulovat jako kontrast tragického životního osudu jednoho prostého člověka, řadového vojáka, umírajícího na bitevním poli v soukolí pathosu velkolepé závažné historické události, Napoleonova válečného konfliktu se zbytkem Evropy, který se udál na počátku 19. století.

Mimohudební, do značné míry filosofické, náměty v oboru komorní hudby jsem si oblíbil. Jeví se mi jako přínosné, jako dobrý zdroj tvůrčí inspirace. Rozhodl jsem se proto na této cestě pokračovat a udělat si z ní svoji tvůrčí metodu. Tak tedy vznikla má nová skladba pro Forfest s jeho senzitivním prostředím, a konkrétně pro pana Feaslyho, pro mne osvědčeného a velmi sympatického interpreta ze zámoří. 

V případě skladby Impetus však nejde o tvůrčí reakci na nějakou závažnou historickou událost, ale o tvůrčí reakci na výtvarné dílo, na obraz Václava Vaculoviče s názvem „Tvá spalující výheň“. I ten, ač je dílem abstraktním, má svůj vlastní, konkrétní inspirační zdroj. Podle výtvarníkova sdělení sahá do dávné minulosti křesťanské Evropy a je spojen s hlubokým spirituálním prožitkem.

Nesoustředil jsem se zde proto primárně na výtvarnou, vizuální působivost předlohy a hudbou neusiluji o její mechanické přetlumočení do světa tónů, i když právě tuto metodu jsem si již v minulosti několikrát vyzkoušel a dobře se mi osvědčila. Zde jsem vsadil na významovou stránku předlohy. Za kompoziční východisko jsem si zvolil rovinu obecných pojmů a významů, které jsem si z obrazu odvodil. Jde o některé z mnoha axiomat, která nám zanechala intelektuální tradice evropských dějin a která bezprostředně souvisejí, jak se já domnívám, i s námětem Vaculovičova obrazu. V této souvislosti mne zaujalo zejména slovo výheň, obsažené v jeho názvu. Hned mne napadla i slova jiná, podobná: naléhavost, soustředěnost, cílevědomost, odhodlanost, důslednost.  Do tohoto kontextu se mi hodily ještě i další charakteristiky, zejména nadšení a přesvědčivost. Významům všech těchto slov pak ve standardní hudební terminologii výstižně odpovídá termín – impetuoso. Impetus, což je název mé skladby, je jeho variantou.

Všechny vyjmenované slovní charakteristiky pro mne tvoří jakýsi most, či spojnici mezi světem daného výtvarného díla a světem mé hudební představy.  Tak je zde uplatněna moje tvůrčí metoda. Slovní charakteristiky jsou jakoby klenbou, která má jak k obrazu, tak i k napsané skladbě stejně daleko, či stejně blízko.  Jinak řečeno s trochou nadsázky můžeme zde hovořit o slovním vymezení společné filosofické, či duchovní nadstavby obou uměleckých výtvorů. Obraz a skladba tak k sobě patří, tvoří jeden celek. 

Jaký je rozdíl mezi malováním obrazu a psaním skladby? Když jsou pak hotovy, jak se liší způsoby jejich vnímání publikem?  Nové výtvarné dílo vzniká soustředěnou prací v malířském ateliéru, notová partitura nové skladby v tiché izolaci skladatelovy pracovny.  Podmínky vzniku jsou zde tedy dosti podobné. Aby však mohlo dojít k naplnění smyslu těchto výtvorů, je zapotřebí vytvořit podmínky pro jejich prezentaci, nabídnout je k posouzení publiku. Možnosti, jak prezentovat obraz a jak skladbu jsou, jak z povahy obou uměleckých oborů vyplývá, pro každé dílo dosti odlišné. Formou prezentace výtvarného díla je statická. Zpravidla jde o jeho vystavení obrazu na veřejné výstavě, kde může viset neomezenou dobu a kde si je mohou přijít diváci prohlédnout. Forma prezentace hudebního díla je naopak dynamická, má procesuální charakter, je společenskou událostí. Odehrává se v čase a je závislá na dalším uměleckém oboru, na hudební interpretaci. Jestliže došlo k inspirativnímu spojení dvou uměleckých děl tak odlišného typu, bude obtížné demonstrovat jejich sounáležitost a hledat způsob, jak je představit společně, aby zapůsobily jako jeden významový celek.

Důležitou aktivní roli při této společné prezentaci však může sehrát složka hudebně interpretační. Kromě své tradiční funkce, kterou plní při prezentaci každé notovým zápisem definované skladby, bude v tomto případě současně i napomáhat výtvarnému dílu. Již jeho umístění na pódium do bezprostřední blízkosti kytaristy navodí specifické podmínky pro jeho percepci. Ta se stane, stejně jako poslech hudby, časově vymezenou, s hudbou bude ve společném čase sdílet i společné prostředí, koncertní sál. Hudební interpret, v tomto konkrétním případě William Feasly, však získá vzácnou možnost zakalkulovat proces prohlížení obrazu do svého vlastního interpretačního pojetí produkce. Idea obrazu mu poslouží jako námět pro posluchače a možná i návod, jak lze ke skladbě přistupovat, jak ji vnímat. V tomto stadiu však nepůjde jen o myšlenkové operace s obecnými pojmy, které jsme uvedli v předchozím textu, ale i o bezprostřední spontánní působivost obrazu, o spontánní kreativitu koncertního vystoupení a o bezprostřední podmanivost kultivovaného zvuku hudebního nástroje. Vzájemná mezioborová podpora uměleckých sdělení však zde nabízí i opačnou funkci, opačný profit. Hudební skladba a její interpretace se vnímavým pozorovatelům zapojí i do jejich dojmu z výtvarného díla samotného a stane se tak pro ně do budoucna jeho nedílnou součástí. 

Slovní významy a pojmy, které jsem si jako skladatel z obrazu vybral pro zhudebnění, mají blízko k psychologickému pojmosloví. Jemné zvažování niterných psychologických procesů patří mezi nejúčinnější složky každého dobrého hudebně interpretačního výkonu. Zde se proto nachází příznivá platforma pro tvůrčí realizaci hudebního interpreta. Ten pak může čerpat inspiraci pro svůj výkon jak z notového zápisu, tak současně i z výtvarného díla. Významová mnohoznačnost a hloubka vybraných pojmů je zde značná. Zřetelnost významových paralel zde proto nepochybně nalezne odezvu ve stejně bohatě strukturovaném výběru použitých interpretačních nuancí, což obohatí společný dojem ze všech složek tohoto multimediálního projektu. Ostatně posuďte sami, čas koncertu se blíží.

Vojtěch Mojžíš