Velká noc / Easter Sunday

olej, plátno / oil, canvas, 250 x 420 cm, 2016

Galerie města Olomouc / Gallery G Olomouc 

Tento záběr je vlastně momentka situace v ateliéru jednoho pozdního odpoledne, kdy stíny stromů / a okeních rámů / nečekaně vstupovaly do kompozice a bezděčně dokreslovaly můj záměr. Vědomně tím relativizuji běžný akademický postup - o prchavosti a neuchopitelnosti zrakového vjemu jsem se ostatně již dostatečně rozepisoval. Zkrátka nevěřím v nějakou absolutní, konečnou fixaci vizualizace – doba digitální techniky sama potvrzuje meze našich možností, potvrzuje proměnlivost dobového náhledu na společenskou prezentaci umění - a především potvrzuje naši nemohoucnost cokoliv přesně pochopit, změřit co nás nekonečně přesahuje. A právě barva je v prvé řadě o věčnosti…      

Úloha červené barvy v malířství je z mého pohledu prioritně spirituální - vzbuzuje reakce, které nejsou nikdy lhostejné. Mimoto dějiny evropského umění posledních pěti staletí potvrzují výjimečnost této barvy použité vždy v klíčových okamžicích.

Realizace tohoto obrazu na plátně ve mně zrála obzvlášť pomalu – sbíral jsem v sobě odvahu zopakovat osvědčenou malbu ve stylu „dripping painting“ tak bezelstně jak je jen možno. Ale potom nakonec zvítězila touha vyjádřit něco opravdu svého – a to nutně musí být jiné. Pastózní malba mne konečně zajímala vždy – myslím často na fakt, že evropská tradice po Rembrandtovi je skutečně hodně odlišná než malířství na kterémkoliv jiném světovém kontinentu všech historických epoch. Nikde jinde takovou bohatost nenacházím a prvotní obdiv k východu ze mne během let dočista vyprchal. Jakoby se nesvoboda společenského zřízení / přetrvávající kastovní rozdělení v Indii, či zřejmá krutost japonské kultury / obtiskovala nesmazatelně i do umění… 

Easter Sunday - olej, plátno / oil, canvas, 250 x 420 cm, 2016

This photo is actually a snapshot of the situation at the studio one late afternoon, when the shadows of trees / and window frames  / unexpectedly entered the composition and had supported my intention. I had consciously relativized the normal academic process - about the volatility and elusiveness of visual perception I have written extensively enough. Simply I do not believe in any absolute, final fixation visualization - time of digital technology itself confirms the limits of our possibilities, confirms the variability of contemporary insight into the social presentation of art - and above all confirms our helplessness anything to understand precisely - measure what transcends us infinitely. And color is primarily about eternity ...

The role of red colour in the painting has from my view spiritual priority – this colour arouses reactions, which are never indifferent. Moreover, the history of European art of the past five centuries confirms the uniqueness of red color used always in key moments.

The realization of this painting on canvas matured in my work particularly slowly - I gathered the courage to repeat a proven painting in the style of "dripping painting" as innocently as possible. But then finally prevailed desire to express something really my - and it must necessarily be different. An impasto painting always interested me, finally - I think often about the fact, that European tradition after Rembrandt is really much different than painting on any other continent of the world of any historical epochs. Nowhere I do not find such a richness and my initial admiration to the east completely vanished over the years. As if the unfreedom of social structure / persistent caste division of society in India, or the manifest cruelty of Japanese culture / indelibly imprinted into the art ...

With years are growing inside me the desire to escape from social pressures of this time, which restricts by a thousand ways  creative people, hinders freedom of expression and confines all into uniform template.