K výstavě v Květné zahradě

Výstava mně poskytla možnost vidět po dlouhé době velké formáty v náležitém odstupu a relativně stálém světle. Jednotlivé kóje Rotundy navíc umožnily navázání osobního kontaktu s dílem, ale především potřebnou intimitu, kterou si vždy představuji ve spojitosti s vizuálním uměním. Nemyslím, že by bylo povinností vizuálního umělce být ve vleku kurátorských programů a vytvářet pohotově kvanta nesouvisejícího materiálu za účelem být „in“ své doby. Spíše jsou tyto snahy vždy tak trochu podezřelé – všimněte si, že tzv.angažovanost má v dnešním umění čím dál kratší životnost.   

Konvolut pláten pro Rotundu je v určitém smyslu zkratka, vlis života, tresť určitého životního pocitu – co na tom, že to zajímá málo lidí?    

About the exhibition in the Flower Garden

The exhibition gave me the opportunity to see after a long time, large formats in relatively constant light. Individual stalls of Rotunda also allowed to establish personal contact with the works, but also the necessary intimacy, which I am always imagining in connection with the visual arts. I do not think that it is the duty of the visual artists to be depend at curatorial programs and make unrelated material in order to be "in" his time. Rather, such efforts are always a bit suspicious - please, notice that engaged art has increasingly shorter life...

Set of canvases for the rotunda is in some sense an acronym of life, the essence of a certain feeling of life - what does it matter that few people are interested in?