Forfest otevírá cesty k vzájemné spolupráci

Koncert festivalu Forfest, na němž zněla soudobá komorní hudba, se konal v neděli 18. června ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži. První polovina koncertu patřila houslistce Zdeně Vaculovičové, která uvedla čtyři soudobé houslové kompozice různých autorů. Skladbu „Kroměřížské nokturno“ věnoval český skladatel Petr Pokorný festivalu Forfest jako vzpomínku na krásná setkání, která zde prožil v minulých letech. Meditace pro sólové housle dobře vystihuje večerní atmosféru města Kroměříže, klid jeho zahrad, ztichlé náměstí v noci se siluetou zámku… Další skladbou, věnovanou festivalu Forfest je „Meditace“ pro sólové housle amerického skladatele Williama Toutanta. I ta se vyjadřuje k niterným lidským pocitům, obrací se však spíše směrem k  nekonečnu, k tušené skutečnosti nadpozemského nebe. Zdena Vaculovičová spolu s klavírním doprovodem Eleny Letňanové zahrála také Sonátu skladatelky Zoji Černovské a uvedla skladbu „Oblouk“ ostravského autora Jana Grossmanna, dílo optimisticky laděné, znějící poněkud „janáčkovsky“, s originálním řešením formy i celkové koncepce. Výkon houslistky Zdeny Vaculovičové v první části koncertu zaslouženě strhl obecenstvo k nadšenému potlesku.

Velké očekávání předcházelo vystoupení amerického dua Daniela a Dolly Kessnerových z Kalifornie. Oba hudebníci jsou profesory California State University Northridge v Los Angeles. Na svém koncertě tentokrát prezentovali skladby z „tvůrčí dílny“ flétnisty Daniela Kessnera. Hned zpočátku zaujal posluchače v Čechách málokdy vídaný hudební nástroj - basová flétna. Hluboké dlouhé, měkké, ale přitom s určitostí rozeznívané flétnové tóny se v první skladbě („Modlitba“) pojily s křehkými souzvuky klavíru, občas zahuštěnými krátkými rychlými pasážemi. V závěru skladby osvědčila basová flétna značnou pohyblivost v rychlých pasážích hraných v dokonalé souhře s klavírem. Duo Daniela a Dolly Kessnerových pak předvedlo jednu skladbu zcela novou, kterou Daniel Kessner složil a dedikoval festivalu Forfest - dílo „Paths“ (Cesty). V Kroměříži jsme svědky toho, jak rozdílné lidi svádí právě festival dohromady „po různých cestách“, z blízka či z dálky, podle společných hudebních zájmů a cílů. Kessnerova hudba představuje průsečík mnoha lidských snah, který je v tuto chvíli právě zde, v Kroměříži. Skladba je psána pro neobvyklé obsazení: flétna, lesní roh, housle a klavír. Autorovi se podařilo obdivuhodně vyvážit a skloubit tyto různorodé nástroje a vytvořit jeden homogenní zvukový proud. Ten je téměř hmatatelným svědectvím o spolupráci interpretů z různých zemí, o svornosti, jednotě a otevřenosti mezi různými lidmi, kteří se na festivalu v Kroměříži pravidelně setkávají.

Jan Vrkoč