Krzysztof Knittel na Forfestu 2002

Noční koncert festivalu FORFEST v Kroměříži, pro nepřízeň počasí přesunutý do přednáškového sálu Muzea Kroměřížska představil tvorbu polského skladatele, předsedy Svazu polských skladatelů Krysztofa Knittela.

Večer byl zahájen rozsáhlou skladbou "Dorikos"  pro smyčcové kvarteto a magnetofonový záznam. Více než půlhodinová kompozice je založena na barevných plochách smyčců v kontrastu s konkrétními zvuky z přírody, s úryvky z rozhovorů, zvuky z ulice... Skladbu výborně zahrálo skvěle připravené Černohorského kvarteto z Ostravy, osvědčilo se, že soubor má s interpretací soudobé hudby již velké zkušenosti (skvěle načasovaná souhra se zvukovým záznamem, např. "dialogické" střídání hudby a zvuku, imitování a dynamická gradace v souladu se záznamem, čímž vznikly mnohdy překvapivé nové zvukové vztahy).  

Poté zaznněla čistě elektroakustická kompozice "Hommage a Barbora Zbrožyna", věnovaná památce významné polské sochařky a malířky. Kompozici vytvářel autor na místě za pomoci složitého zařízení (syntetizérů, generátorů a zvukových filtrů, sampleru a řady dalších přístrojů), které ovládal přesně podle partitury. Skladba vyzněla přibližně jako větší fantazijní forma vystavěná jemnými a různorodými témbrovými plochami.

Mnozí z nás si možná ještě vzpomenou na bouřlivé události v Polsku v letech 1981-84. V roce 1981 tehdejší komunistický režim vyhlásil stanné právo, začalo rozsáhlé zatýkání představitelů podzemního odborového svazu Solidarita, budovaly se internační tábory.  V napjaté době se sjížděly z celé země do Varšavy zástupy těch, kteří si chtěli poslechnout promluvy otce Jerzyho Popieluszky. Téměř tři roky, 1982-1984 sloužil Popieluszka jednou měsíčně mše za vlast, z nichž si desetitisíce lidí v těžké době odnášeli naději a odvahu pro budoucnost. Neohrožený postoj stál nakonec v říjnu 1984 mladého kaplana život.

Vypjaté události tehdejší doby se pokouší zachytit skladatel Krysztoff Knittel ve svém Smyčcovém kvartetu "Na paměť zavražděného polského kněze Jerzyho Popieluszky". Tóny smyčcového kvarteta opět kombinuje s konkrétními zvuky ze záznamu, na místě dotváří hudbu i syntetizérem, občas hudebníci odkládají smyčcové nástroje a berou do rukou zvonky, chřestítka, bubínky.

Struktura skladby je hutná, složitá, tak jako je složitý sám život. Úvodní, vcelku optimistická, rytmizovaná hudba smyčců časem těžkne, zvážní, přidávají se elektronické zvuky a šumy. Ve chvíli, kdy hrají pouze bicí a elektronický záznam se průběh skladby téměř "zastaví".  Kvartet končí sugestivně za zvuků větrné smrště, bouře, hromu, onoho "hlasu Božího", který k nám lidem "promlouvá z oblaku". 

Skladatel vytvořil trvalou památku knězi, který se stal v Polsku symbolem boje proti totalitě, člověku, na jehož pohřbu Lech Walesa řekl: "Odpočívej v pokoji. Solidarita žije, protože jsi za ni dal život..."

Jan Vrkoč