Reprízu dlouho neuslyšíme

Mladá fronta Dnes, 22.06.2001

V předvečer skutečného "svátku" hudby (Mezinárodní den hudby 21. června) kroměřížský festival Forfest uvedl vystoupení brněnské houslistky Marie Gajdošové a violoncellisty Pavla Šabackého. Umělci připravili pro kroměřížské publikum program, s nímž by úspěšně mohli vystoupit na těch nejvýznamnějších světových pódiích. V chrámu sv. Jana Křtitele v Kroměříži v jejich podání zazněly komorní a sólové skladby Jiřího Matyse, Antonína Tučapského, Alfreda Schnitkeho, Bohuslava Martinů a Kodályho. Troufám si tvrdit, většinu z těchto skladeb publikum sotva ještě někdy uslyší. Jsou totiž tak interpretačně náročné, že hudebníci se jim obvykle vyhýbají obloukem. Ne, průměrný hudební profesionál ani nemůže tato díla hrát. Na to jsou potřeba skutečné interpretační osobnosti - naštěstí právě takoví hudebníci občas na Forfest přijíždějí. Nemá zřejmě vůbec smysl popisovat obdivuhodné technické kvality obou interpretů. Od první až do poslední noty všechno bylo zahráno naprosto dokonale, přesvědčivě, okamžitě by se mohl natáčet disk! Nepříliš vhodná chrámová akustika nakonec prozradila ještě jednu obdivuhodnou skutečnost. Bylo to ve chvílích, kdy občas vinou akustických podmínek umělci zjevně ztráceli vzájemný kontakt (nejzřejměji v Duu pro housle a violoncello Bohuslava Martinů). Tehdy se ukázalo, jak hluboce jsou oba interpreti s hudbou sžiti, a s jakým soustředěním hrají. Takže k nějakým rytmickým nebo snad intonačním indiferencím prostě nedošlo. Hudba sjednocuje, o tom se mohl přesvědčit na vlastní uši každý, kdo tento výjimečný koncert zažil.

JAN VRKOČ, autor je spolupracovníkem redakce