Klíčová slova:

českoněmecká spolupráce – hudební kultura – duchovní hudba – stará hudba – soudobá hudba – festival duchovní hudby – Kolegium pro duchovní hudbu

 

Abstrakt:

Kolegium pro duchovní usiluje o provádění regionálního repertoáru duchovní hudby a soudobé duchovní hudby spjaté s regionem jihozápadních Čech. Jeho aktivity se zaměřují na organizaci hudebního života v českobavorském pohraničí. Systematicky se této činnosti věnuje od roku 2007, kdy se účastnilo hudebního doprovodného projektu Landesausstellung Bayern-Böhmen v bavorském Zwieselu a kdy převzalo organizaci Evropského festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald. Hudební dramaturgie významných koncertů tohoto festivalu usiluje o znovuvymezení společného kulturního a hudebního regionu v českobavorském pohraničí.  Podobný cíl měly také dva ročníky českoněmeckého festivalu Europamusicale Musica Sacra, jež se ještě více zaměřily na tematizaci sudetské problematiky a její inspirace pro soudobou hudbu stejně jako na prezentaci hudebních pramenů českobavorského pohraničí na bavorské straně. Druhá dekáda nového tisíciletí je ve znamení spolupráce Kolegia v bavorském pohraničí se zdejšími kulturními a hudebními spolky.

 

Keywords:
Czech-German cooperation - Musical culture - Spiritual music - Old music - Contemporary music - Spiritual music festival - College of Spiritual Music

 

The Collegium for Spiritual Music seeks to implement the regional repertoire of spiritual music and contemporary spiritual music connected with the region of Southwest Bohemia. His activities focus on the organization of musical life in the border region of Bohemian-Bohemian. He has been systematically involved in this activity since 2007, when he participated in the musical accompaniment project Landesausstellung Bayern-Böhmen in Zwiesel, Bavaria, and took over the organization of the European Music Festival Šumava-Bayerischer Wald. The musical dramaturgy of major concerts of this festival seeks to redefine a common cultural and musical region in the border region of Bohemian-Bohemian. A similar goal was also the two years of the Czech-German festival Europamusicale Musica Sacra, which focused even more on the theme of Sudeten issue and its inspiration for contemporary music, as well as on the presentation of musical sources on the Bavarian border region of Bohemian-Bohemian border. The second decade of the new millennium is marked by the collaboration of the College in the Bavarian border region with the local cultural and musical associations.

 

1 Kolegium pro duchovní hudbu a jeho aktivity

 

Kolegium pro duchovní hudbu je komorní smíšený sbor působící od svého založení v roce 1996 v Klatovech. Sbor se od počátku interpretačně zaměřoval na opětovné uvádění liturgické hudby 18. století, která je provenienčně spjata s regionem jihozápadních Čech, zároveň publikum regionu seznamoval s významnými liturgickými kompozicemi předních světových skladatelů a významných klatovských skladatelů 19. a 20. století (Leopold Eugen Měchura, Josef Klička aj.). V neposlední řadě iniciovalo Kolegium vznik nových duchovních skladeb skladatelů převážně plzeňského a bavorského původu (Martin Červenka, Pavel Samiec, Jiří Bezděk, Holmer Becker, Stefan Trenner).[1] Pro rozvoj svých interpretačních aktivit vytvořil sbor organizační zázemí. V roce 2007 založil stejnojmenné občanské sdružení, jež se v roce 2015 transformovalo na zapsaný spolek. Hudebně organizační působení tohoto spolku brzy překročilo vlastní sborovou činnost a orientovalo se na projekty s dosahem po celých jihozápadních Čechách a sousedním Bavorsku s akcentováním českoněmecké přeshraniční spolupráce.

 

Vedle podpory hudebně interpretační a hudebně organizační činnosti spolek v rámci jednotlivých projektů sleduje dlouhodobý cíl mapování a prezentace hudební kultury tohoto regionu  minulosti i současnosti. Díky těmto prioritám se v činnosti sboru a spolku postupně vyprofilovalo následující spektrum aktivit. Kolegium usiluje o obnovu kulturního dědictví, resp. hudební kultury českoněmeckého pohraničního regionu s komplikovanou historií. Děje se tak prostřednictvím duchovní hudby, již nechává zaznívat v původních církevních prostorách. Dochází tak k oživení mnohdy nepříliš bohatého kulturního života pohraničních lokalit. Touto činností Kolegium podporuje amatérský hudební život na obou stranách hranice a pomáhá tak vzájemně propagovat českou a německou hudební kulturu a v širších souvislostech znovuvytváří povědomí společného kulturního regionu Šumava-Bavorský les včetně navazování mezilidských kontaktů na bázi hudební spolupráce, jež přesahují jednotlivá hudební vystoupení a mají delší trvání. Za tímto účelem Kolegium navázalo dlouhodobou spolupráci s bavorskými institucemi a podnítilo vznik nových organizačních platforem na bavorské straně (Musikkreis Bayern-Böhmen).

 

Tyto aktivity zpětně ovlivňují hudební dramaturgii realizovaných projektů a v užším smyslu také konkrétní repertoárovou podobu hudebně interpretačních aktivit Kolegia. Spolek si klade za cíl prezentovat významné duchovní kompozice spjaté se středoevropským českoněmeckým kulturním prostředím zejména 19. století (Bruckner, Brahms, Dvořák), objevovat a propagovat starou duchovní hudbu spjatou s českoněmeckým pohraničním regionem a jeho hudebními sbírkami, stejně jako podněcovat vznik nových duchovních kompozic na obou stranách hranice, jež reflektují duchovní vývoj tohoto regionu, a tyto kompozice provádět.

 

V novém tisíciletí se spolek účastnil několika významných projektů. Pouze některé z nich mají dlouhodobý dosah a přímo se týkají česko-bavorského pohraničí, všechny jsou však dramaturgicky vázány na region jihozápadních Čech a mají tak potenciál pro případnou přeshraniční spolupráci. Jako průlomový pro projektové i dramaturgické směřování Kolegia se ukázal rok 2007. Z iniciativy bavorského Kulturverein „Über d´Grenz“ bylo Kolegium přizváno k realizaci hudební řady  „Musica Sacra Bohemica“, jež byla doprovodným projektem reprezentativní zemské výstavy Landesausstellung Bayern-Böhmen: 1500 Jahre Nachbarschaft, konané v roce 2007 v bavorském Zwieselu.[2] Během trvání výstavy (květen-říjen 2007) byla v měsíčních intervalech ve zwieselském farním kostele provozována duchovní hudba českých skladatelů. Kolegium zde provedlo duchovní hudbu 18. století českého i německého původu z hudebního archivu klatovského poutního kostela a Dvořákovu Lužanskou mši. Zároveň se podílelo na výstavbě dramaturgie tohoto doprovodného projektu včetně zajištění jednotlivých interpretů. Bohužel se jednalo o jednorázovou aktivitu a na projekt nebylo ze strany bavorských organizátorů navázáno. Musica Sacra Bohemica však ve své době členům Kolegia ukázala na možnosti českoněmecké přeshraniční spolupráce na poli duchovní hudby coby společného dědictví kdysi propojeného regionu Šumava-Bavorský les.

 

V témže roce roce bylo Kolegium osloveno spolkem Klatovské katakomby k realizaci hudebního programu prvního ročníku projektu Barokní jezuitské Klatovy (BJK), jenž vždy na konci dubna tematizuje jezuitské působení ve městě v 17. a 18. století.[3] Projekt se ukázal jako úspěšný a trvá dosud. Hudební program každého ročníku BJK sestává z provedení jednoho requiem za zesnulé členy řádu a jeho mecenáše, pochované v katakombách pod jezuitským kostelem, a jedné figurální mše, vše z období působení řádu ve městě (1636-1773). Kolegium, jež bylo zároveň pověřeno i dramaturgickou výstavbou hudebního programu BJK, dostalo příležitost provést četná zhudebnění requiem od středoevropských barokních a raně klasicistních skladatelů (Michna, Fux, Joseph Haydn, Johann Michael Haydn aj.) a mešní skladby 18. století spartované z regionálních hudebních archivů (Brixi, Aumann, Schmalfuss, Vogel aj.), jež pak tvořily dramaturgický základ  dalších přeshraničních projektů Kolegia. V posledních letech BJK zejména ve spolupráci s Ackermann-Gemeinde získávají českoněmecký rozměr a Kolegiu se i zde otevírají možnosti dalšího  přeshraničního hudebního působení.

 

V roce 2007 bylo Kolegium pražským spolkem Laetitia přizváno jako spoluorganizátor Evropského festivalu duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“, probíhajícího od roku 1997 v lokalitách regionu Šumava-Bavorský les. Od roku 2008 pak Kolegium bylo výhradním organizátorem tohoto festivalu, jenž se stal vlajkovou lodí jeho přeshraničních hudebních a projektových aktivit. V letech 2014-2015 pak spoluorganizovalo českobavorský hudební projekt Europamusicale-Musica Sacra. Oba tyto projekty představují jádro přeshraničního působení Kolegia.[4] V letech 2013-2015 spolupracovalo Kolegium v roli interpreta s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 na regionální linii Baroko, v následujících letech se pak podílelo na realizaci nástupnických festivalů Západočeské baroko (2016) a Letní barokní festival (2017). Kolegium zde vždy realizovalo regionální repertoár z 18. století, aniž by však bylo vzhledem k zaměření festivalové dramaturgie možné usilovat o přeshraniční dosah.

 

 

2 Evropský festival duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“ (od 2007)

 

Kolegium bylo od roku 2007 spoluorganizátorem a od roku 2008 je hlavním organizátorem Evropského festivalu duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“. Festival od svého založení v roce 1997 usiluje o záchranu a obnovu středoevropského kulturního dědictví, spočívajícího na křesťanských základech a o znovuoživení  jednotlivých kostelů českobavorského pohraničí. Snaží se iniciovat přeshraniční setkávání evropských národů a jejich vzájemný dialog nejen v oblasti duchovní hudby. V neposlední řadě přispívá ke zvýšení kulturní atraktivity tohoto středoevropského regionu s nelehkou minulostí. Spoluorganizátory festivalu jsou Katholische Pfarrei Mariä Himmelfahrt v Bodenmais, dále spolek vysídlených rodáků z Hamrů Künische Gemeinde Hammern se sídlem v Bad Kötzting a nově založený spolek Musikkreis Bayern-Böhmen z Lamu.  Formální záštitu nad festivalem převzala Unie českých pěveckých sborů. Festival je pořádán jednou ročně a probíhá od poloviny května do počátku června. Jeho rozsah se ustálil na 3-4 prodloužených víkendech. Festivalu se pravidelně účastní kolem pětadvaceti sborů či hudebních těles, jež se prezentují na přibližně třech desítkách vystoupení konaných zhruba ve dvaceti festivalových lokalitách.[5] Přibližně dvě třetiny festivalových vystoupení se konají na české, třetina pak na bavorské straně Šumavy. Ve většině případů tvoří bavorská tělesa zhruba jednu pětinu festivalových účastníků, ostatní účastníci jsou z Čech. Po roce 2008 festival hostil také soubory z dalších středoevropských zemí – Rakouska, Polska, Maďarska, ale také ze severní Itálie.

 

V tomto období se festivalu daří naplňovat záměr českoněmeckého kulturního transferu. Díky trvalému zájmu českých sborových těles špičkové či nadprůměrné interpretační úrovně (Jitříčko Hradec Králové, Česká píseň Plzeň aj.) se festival stal prvořadou institucí pro propagaci české sborové tvorby a současné české sborové interpretace v Bavorsku. Pravidelnou součástí festivalu se stávají také vystoupení bavorských těles na české straně (Lamer Winkel Vierg´sang, chrámový sbor farností Haibühl-Hohenwarth aj.).

 

Přestože se jedná v prvé řadě o sborový festival, jenž je odkázán na repertoár jednotlivých účastníků, Kolegium dlouhodobě usiluje o to, vtisknout mu dramaturgicky svébytnou tvář, jež by akcentovala ideové zaměření festivalu a přispívala by k utváření kulturně specifického příhraničního regionu na území Šumavy a Bavorského lesa, přičemž by zároveň respektovala stávající odlišnosti jednotlivých festivalových lokalit. Od roku 2009 organizátoři vytvořili tři typy festivalových vystoupení, které tyto požadavky splňují. Pro venkovské lokality a malé komunity zejména na české straně převzali organizátoři z první festivalové dekády typ koncertního vystoupení dvou sborových těles převážně s tzv. typickým sborovým repertoárem (Lukáš, popř. Martinů apod.). Druhou možností vhodnou zejména pro bavorské příhraniční lokality je  propojení doprovodu mešní liturgie a krátkého koncertu po mši, vždy v podání pouze jednoho festivalového tělesa.

 

Vrcholem festivalové dramaturgie jsou programově ucelené koncerty, zejména zahajovací a závěrečný koncert festivalu, určené pro větší městské komunity na obou stranách hranice (Plzeň, Klatovy, Plattling, Straubing apod.). Jejich náplň tvoří tradiční cyklická duchovní díla větších rozměrů od světoznámých autorů převážně z 19. století.[6] Zejména v posledních ročnících je kladen důraz na obnovené premiéry skladeb 18. století pocházejících z regionálních archivů zejména na české straně,[7] provedení skladeb autorů z regionu či skladeb zkomponovaných přímo pro region.[8] Významnou položkou dramaturgické koncepce těchto koncertních vystoupení je orientace na  prezentaci soudobé duchovní tvorby zkomponované v regionu působícími skladateli, mnohdy na popud festivalu či Kolegia pro duchovní hudbu. Kolegium se za tímto účelem obracelo na skladatele z Plzně (Pavel Samiec, Martin Červenka) i z Bavorska (Stefan Trenner).[9]

 

Přes nepochybné úspěchy a posun festivalu v oblasti dramaturgie i českoněmecké kooperace a stoupající renomé festivalu se projekt potýká s problémy trvalého rázu, jež omezují dosah jeho působnosti a komplikují jeho organizaci. Jedním z nejcitelnějších je setrvalá podfinancovanost festivalu, jež neumožňuje angažovat profesionální síly pro organizaci festivalu, která probíhá celoročně. V tuto chvíli pro festival pracuje čtyřčlenný organizační tým dobrovolníků, což je vzhledem k rozsahu festivalu zcela nedostatečné. Organizátoři dále narážejí na poměrně laxní přístup bavorských lokalit, jež se nechtějí podílet na organizaci festivalu ani v nejmenší míře, byť samotné vystoupení jednotlivých festivalových těles ve výsledku vítají. Jako zásadní problém se v dlouhodobém horizontu jeví divácká návštěvnost festivalových akcí. Zejména na české straně lze sledovat setrvalý mírný pokles, jenž je důsledkem intelektového vylidnění regionu (s podobnými problémy se potýká i bavorské pohraničí), ve spojení s českým antiklerikalismem, ale také s nárůstem konzumního přístupu společnosti a s ním související rostoucí konkurencí produkce nonartificiální hudby. V neposlední řadě měla na organizaci festivalu přímý dopad imigrantská krize z roku 2015, kdy v důsledku postoje české společnosti k této problematice zrušil plattlingský regenschori Stefan Trenner svoji kompoziční, organizační i interpretační účast na jubilejním dvacátém ročníku festivalu v roce 2016 a bylo zapotřebí urychleně nalézt náhradní řešení.

 

 

2. Europamusicale Musica Sacra (2014-2015)

          

Ve spolupráci s Kulturstiftung Europamusicale z bavorského Mnichova realizovalo Kolegium v roli českého partnera a organizátora českou část českoněmeckého festivalu duchovní hudby Europamusicale Musica Sacra, jenž probíhal v letech 2014 a 2015. Původní velkorysý záměr německého partnera pro rok 2014 prezentovat duchovní hudbu jednotlivých evropských zemí, jejichž představitelé se účastnili koncilu v Kostnici roku 1414, byl vlivem odlišných realizačních podmínek pro českou i německou oblast ze strany evropských strukturních fondů značně pozměněn. Zatímco na německé straně bylo možné zorganizovat festival obsazený prvotřídními tělesy a interprety zvučných jmen (K. Penderecki, The Hilliard Ensemble aj.),[10] na české straně se organizátoři museli řídit zásadou angažovat pouze neprofesionální hudební tělesa z podporovaného území, tedy de facto z Plzeňského a Jihočeského kraje. Tytéž podmínky trvaly i pro ročník 2015. Kolegium využilo tohoto omezení k prezentaci významných těles regionu, jež pracují na amatérské bázi, avšak svými výkony mohou konkurovat profesionálním tělesům.[11]

 

Za těchto okolností se Kolegiu otevírala poměrně široká možnost vřazení tematiky hudební kultury tohoto příhraničního regionu do dramaturgie obou ročníků festivalu. Stejně jako u Evropského festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald tvořila část festivalové dramaturgie díla světového významu (G.F. Händel: Der Messias, 2014; A. Dvořák: Biblické písně, 2015), avšak tato linie byla spíše okrajová. Daleko silněji byla akcentována kompoziční tvorba spjatá s regionem (provedení varhanního cyklu Ariadne Musica J.C.F. Fischera z roku 1702, věnovaného tepelskému klášteru na varhany v kostele v Úterý, jež patřilo pod tepelské panství, 2015) či regionální duchovní tradice a jejich hudební reflexe (koncert barokní a klasicistní svatojánské hudby z regionálních hudebních sbírek konaný v kostele sv. Jana v Nepomuku, 2015). Velmi významným aspektem dramaturgie festivalového projektu Musica Sacra byla pozornost věnovaná zdevastovaným sudetským oblastem a jejich postupné vstávání z popela. V mariánském poutním místě Skoky u Žlutic byl ve světové premiéře proveden Hymnus o porozumění Jiřího Bezděka inspirovaný právě tímto místem, a zhudebnění textu Angela Silesia Lass kommen Trübsal, Angst und Not bavorského skladatele Holmera Beckera (2014). Realizací workshopu barokní hudby na Kvildě Kolegium prezentovalo v tomto regionu obecně pociťovanou absenci edukační činnosti v oblasti staré hudby (2015).

 

Společný českoněmecký projekt Musica Sacra poskytl zejména v druhém ročníku (2015) jedinečnou možnost prezentovat repertoár regionálních hudebních sbírek na obou stranách hranice  na koncertech bavorské části festivalu. Kolegium zde s úspěchem představilo oratorium Františka Xavera Brixiho Sermo inter Jesum & Magdalenam z klatovského hudebního archivu a repertoár liturgické hudby františkánských konventů v Plzni a v Neukirchen b. Hl. Blut. Nepříznivá situace na poli evropských fondů od roku 2016 měla za následek, že od realizace dalších ročníků tohoto projektu se silným přeshraničním potenciálem muselo být – snad dočasně – upuštěno.

 

 

3. Spolupráce s chrámovými sbory bavorského příhraničního regionu

 

V rámci aktivit Kolegia a jeho členů v bavorském pohraničí se podařilo navázat dlouhodobější spolupráci s některými bavorskými chrámovými sbory, jež překračovala trvání jednotlivých výše uvedených projektů. Jedná se zejména o Kirchenchor Mariä Himmelfahrt farnosti Bodenmais (od 2004), Kirchenchor St. Ulrich Lam (2014) a Gemeinschaftskirchenchor der katholischen Pfarrgemeinschaft Haibühl-Hohenwarth (od 2015). Spolupráce s těmito tělesy pro ně znamená přínos v oblasti sborové pěvecké techniky a interpretace, rozšiřování jejich sborového repertoáru a v neposlední řadě mají také komunitní rozměr – ve většině případů byla nastartována déletrvající přeshraniční spolupráce a byl odstraněn počáteční vzájemný ostych pěvců na obou stranách hranice.

 

Projektové a hudební působení Kolegia v bavorských a českých příhraničních farnostech vedlo také k navázání dlouhodobé organizační spolupráce s některými spolky v těchto regionech. Od roku 2013 spolupracuje Kolegium se spolkem Pod střechou, spravujícím poutní místo Skoky u Žlutic. Ve stejné době byla zahájena spolupráce se spolkem vysídlených rodáků z Hamrů Künische Gemeinde Hammern z Bad Kötzting. Z iniciativy Kolegia a jeho spolupracovníků byl v roce 2016 v bavorském Lamu založen spolek Musikkreis Bayern-Böhmen, jenž působí jako přímý spolupracovník Kolegia na bavorské straně. Četné českoněmecké hudební a hudebně-edukační projekty realizované v roce 2017 oběma spolky ukazují, že se touto spoluprací pro budoucnost otevírají možnosti ještě intenzivnější spolupráce.

 

 

Kontkakt:

 

Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.

Fakulta pedagogická ZČU v Plzni

Katedra hudební kultury
Klatovská 51
306 14 Plzeň

 

Mobil 775 228 510

aschenbrenner.v@gmail.com

 

 

 

 

 

[1]      Bližší informace o Kolegiu pro duchovní hudbu viz na webových stránkách sboru http://www.kolegium-klatovy.eu [cit. 27.08.2017]. Srv. také ASCHENBRENNER, Vít. Regionální inspirace v repertoáru souboru Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy. Příspěvek k dramaturgickému profilování tělesa v letech 2005-2010. In MEZINÁRODNÍ WEBOVÝ SBORNÍK HUDEBNÍ VÝCHOVY. : Aktuální trendy hudební psychologie, hudební pedagogiky a didaktiky hudební výchovy V. Region, regionální hudební kultura a regionální umělec v kontextu vývojových proměn společnosti VI. [online]. 2011. Ostrava : Universitas Ostravensis, 2011 [cit. 2011-07-01]. ISSN 1802-6540, 8.

[2]      Bližší informace o zemské výstavě viz na webových stránkách www.hdbg.de/boehmen, o kulturním spolku „Über d´Grenz“ www.kulturverein.czechpoint.eu.

[3]      Bližší informace o Barokních jezuitských Klatovech viz na webových stránkách http://www.katakomby.cz/baroknijezuitskeklatovy/2017, kde lze nalézt program všech stávajících ročníků (2007-2017)

[4]      Proto jim budou věnovány následující kapitoly.

[5]      Bližší informace o festivalu včetně podrobných údajů o účastnících, lokalitách a festivalových vystoupeních během jednotlivých ročníků od roku 2008 do současnosti lze nalézt na jeho webových stránkách http://fdh.klatovynet.cz. Poměrně podrobnou reflexi vývoje festivalu  v uplynulém dvacetiletí (1997-2016) přináší dvoudílný seriál Dvě desetiletí významné hudební tradice zveřejněný v časopise Cantus. Srv. [MICHÁLEK, Roman.] Dvě desetiletí významné hudební tradice (1). In CANTUS. Magazín pro sborové umění. ISSN 1210-7956. 3/2016, s. 23-27; ASCHENBRENNER, Vít. Dvě desetiletí významné hudební tradice (1). In CANTUS. (…) 4/2016, s. 20-23.

[6]      V rámci festivalu zazněla tato rozměrnější díla: A. Bruckner: Missa e-Moll (2009), J. Brahms: Ein deutsches Requiem (2010), A. Dvořák: Te Deum (2011), J. Haydn: Sedm posledních slov Vykupitelových – orchestrální verze (2014), M.-A. Charpentier: Missa Assumpta est Maria (2017).

[7]      F.X. Brixi: Oratorium Sermo inter Jesum & Magdalenam (2014), Justin Heinrich Knecht: Te Deum (2011), J. N. Aug. Vitásek: Te Deum k poslední pražské korunovaci 1836 (2016).

[8]      Josef Klička: Žalm 47, op. 42 (2011); J.J. Ryba: Motectum in e & G Festo S. Bartholomaei accomodatum (1812), Graduale in C pro Festo S. Bartholomaei (1813) (2016).

[9]      V rámci festivalu byla provedena tato díla soudobých skladatelů z regionu:

        Pavel Samiec (1984): Dies sanctificatus (repr. 2012)

        Martin Červenka (1984): Píseň ke sv. Janu Nepomuckému (premiéra 2013)

                Stefan Trenner (1967): Missa S. Ioannis Nepomuceni – Agnus (premiéra 2013)

        Pavel Samiec: Oratorium k Panně Marii klatovské (předprem. 2015)

[10]    Program německé části festivalu Musica Sacra 2014 viz http://www.europamusicale.eu/festivals/festival-2014-musica-sacra/#c4639 [cit. 28.08.2017]

[11]    V ročníku 2014 festivalu Musica Sacra na české straně vystoupila tato tělesa: Collegium vocale Karlovy Vary, Consortium musicum Plzeň, Čerchovan Domažlice, Česká píseň Plzeň, Dívčí akademický sbor Plzeň, Gontrassek Starý Plzenec, Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy, Niederbayerisches Ärzteorchester Deggendorf (D), Plzeňský akademický sbor Plzeň. Na ročníku 2015 se krom výše jmenovaných podílely také ZUŠ Nýrsko, ZUŠ Třemošná, varhaníci Marek Pišl a Vít Aschenbrenner a BMW-Kammerorchester z Mnichova. Program ročníku 2014 viz http://www.sumavanet.cz/fr.asp?tab=snet&id=11070&burl= [cit. 28.08.2017], program ročníku 2015 viz http://www.musicasacra-festival.eu/program/ [cit. 28.08.2017].