Choose your language:

ZPRÁVA O KOLOKVIU 2015 - OPUS MUSICUM 4/2015

MgA. Zdenka Vaculovičová /CZ/ Festival FORFEST CZECH REPUBLIC

Zpráva o Kolokviu 2015 - OPUS MUSICUM 4/2015

MgA. Zdenka Vaculovičová /CZ/ Festival FORFEST CZECH REPUBLIC

___________________________________

Ve dnech 23. – 25. 6. 2015 se v rámci XXVI.ročníku Forfestu uskutečnilo další pokračování třídenní mezinárodní konference - bienále uměnovědného kolokvia "Duchovní proudy v současném umění", tentokrát se stručným podtitulem: Vize budoucnosti. Po letech mapování příčin současného stavu umění se organizátoři rozhodli posunout téma bienále k otázkám, kam směřuje současný vývoj, co očekává dnešní člověk od světa umění. Ve fokusu zájmu zde stále zůstávají aktuální přesahy hudby a výtvarného umění. Účastníci z osmi zemí Evropy / Irsko, Německo, Polsko, Slovenská republika, Itálie, San Marino, Maďarsko a Česká republika / tvořili společně pestrou mezinárodní komunitu, která se v malebných prostorách Muzea Kroměřížska cítila velmi příjemně také díky blízkosti zahrad UNESCO, jejichž romantický rámec dodal události potřebnou atmosféru přemýšlení a meditací.

 

Matthias Drude z německé Hochschule für Kirchenmusik v Drážďanech přijel s přednáškou s názvem „Budoucnost současné religiózní hudby“, kterou pojal v kontextu své vlastní tvorby. Nechybělo také zamyšlení nad budoucím financováním kultury v Evropě vyznívající skepticky v souvislosti s privátním sektorem a státními fondy.  

“The conditions for the public funding of culture is getting more and more difficult, at least in Germany.

A further problem of contemporary and future funding of culture are the europe-wide low interest rates on the capital market. Because of smaller incomes private foundations are not as able to be a supporter of the arts compared to the public funding, which also is ever decreasing...”

Massimiliano Messieri – italský komponista působící na konzervatoři v Bologni a žijící v San Marinu

( kde – inspirován festivalem Forfest - založil festival soudobého umění s názvem MaskFest ), přednesl poněkud pesimistickou vizi „I had a dream“ dovádějící ad absurdum myšlenku vítězství principů novodobé konzumní společnosti nad požadavky autentického umění - vedoucí až k jeho zániku. V audio samplech pohotově řadil ukázky ze světové tvorby klasiků moderny 20. století do výmluvné konfrontace se soudobými hity popové scény. Srovnání i když místy zdrcující bylo zároveň nečekaně humorné i poučné. Zbývá dodat, že kritický nadhled Messieriho ostatních teoretických prací tvoří k jeho hudební tvorbě neobyčejně inspirativní pandán, otisk doby.

 

„Budoucnost už máme za sebou. ( Několik úvah o minulosti, přítomnosti a budoucnosti hudby )“ – zněl titul a podtitul přednášky Martina Flašara ( Ústav hudební vědy FF MU Brno ). Z jeho myšlenek by stálo za to ocitovat anotaci: „Dějiny hudby 20. století jsou plné příkladů obsesí budoucností na úkor přítomnosti. Jakoby budoucnost propůjčovala legitimitu hudebnímu myšlení přítomnosti. Tyto časy jsou už naštěstí minulostí. Italští Futuristé, Arnold Schönberg, John Cage a další se stali exponáty ve výstavce předpovědí vývoje hudby a dnes více než kdy jindy nám připomínají, že jediná danost v hudbě je její minulost. Ta se může i nemusí stát zdrojem tvorby současnosti, zatímco budoucnost je pouhou projekcí našich představ a přání. 

Postmodernismus zahrnuje relativitu pokroku a linearity času. Z hlediska naší přítomnosti se zdá, že budoucnost již uplynula. Stará hudba se stala oblastí očekávaných objevů blízké budoucnosti (tj. nově objevených hudebních pramenů, nových interpretací, oživení speciálních technik hry apod.). Koncept Nového se stal v průběhu druhé poloviny 20. století zastaralým a omšelým. Stěží najdeme něco více obtěžujícího a nudného než imperativ Nového. Diktatura Nového byla Stravinským jednoduše nahrazena za svobodu Starého. Možná to byl on, kdo jako jeden z prvních rozpoznal důležitost tvůrčí svobody, která nemůže být v žádném případě nahrazena imperativem Nového…“

 

Závažným vkladem do kolokvia byla přednáška Lenky Dohnalové ( Institut umění Praha, Česká hudební rada ), která stručně nastínila dosavadní historii Mezinárodní soutěže MUSICA NOVA pořádané Společností pro elektroakustickou hudbu. Vzpomněla mimo jiné také zásluhy skladatele poválečné generace symfoniků Miloslava Kabeláče, který v podmínkách plzeňského rozhlasu v roce 1969 inicioval vznik společnosti, jež má dnes úctyhodný mezinárodní dosah zahrnující desítky zemí z celého světa. Velmi precizně formulovala vývoj společnosti za posledních 25 let, kdy se krystalizovala postupná koncentrace na obsah uměleckého díla, zmínila uměleckou odpovědnost v současné záplavě na efekt stavěných projektů. Zdůraznila význam dlouhodobého směřování podpořeného zkušeností a naznačila možnosti další spolupráce. Její erudovaný přehled evropského dění v této oblasti doplněný audio-ukázkami spirituálně zaměřených skladeb se stal jedním ze stěžejních příspěvků konference.

 

Německý komponista a vůdčí osobnost festivalu v Regensburgu Prof. Widmar Hader už názvem svého vstupu „Lebensläufe“ předznamenal, že půjde svým způsobem o retrospektivní ohlédnutí za vlastní tvorbou i dlouholetým organizačním úsilím. V textu vzpomněl mimo jiné také letošní 600. výročí upálení Mistra Jana Husa, jehož památce věnoval jednu ze svých nejrozsáhlejších vokálně-instrumentálních kompozic.

 

Kunsthistorik Vladislav Grešlík z Prešovské University zdůraznil ve své přednášce „Tajomstvá prírody a ducha ( Štefan Filep a jeho obrazy )“ potřebnost návratu k původním kořenům tvorby. V Grešlíkově dlouholeté teoretické práci objevujeme často tento apel a podtón, který zní v dnešním vyprázdněném provozu umění se zvláštní naléhavostí.  

 

Přední slovenská muzikoložka a klavíristka Elena Letňanová ( STU Bratislava ) přinesla kriticky fundovaný rozbor s názvem „Pytagorov rad v hudbe Juraja Beneša“. Autorka zde zúročuje svoje všestranné vzdělání ( studovala mimo jiné matematiku ) a s logikou sobě vlastní kombinuje bohaté interpretační zkušenosti s inovativním pohledem teoretika. V tomto sborníku jsme aktuálně zařadili její recenzi na XXVI. ročník festivalu pro Hudobný život Bratislava a český magazín OPUS MUSICUM.  

          

Irský výtvarník a malíř Tommy Barr ( "From the Stone Age to the Troubles" ) se po léta zabývá výtvarným zpracováním starověkých symbolů pre-historických památek. Irsko má bohatou a silnou tradici uměleckého dědictví. Možná více než v jiných zemích jsou zde symboly a vizuální metafory vetknuty do struktury společnosti a jsou ústředním smyslem lidské identity a spirituality. Ve své premiérové výstavě pro festival FORFEST v galerii U Artuše zpracoval odkazy na českou mytologii a symbolizmus s názvem „Věčný kruh“.

           

Objevný a ve své formulaci velmi precizní byl vstup Aleše Havlíčka ( Univerzita Jana Evangelista Purkyně ) s názvem „Kýč a ideologie“. Odhalení a pojmenování některých vžitých manipulativních postupů současné ideologie konzumu je dnes zdá se čím dál potřebnější…

 

Márton Barabás ( University of Fine Arts Budapest ) doplnil svoji účast na kolokviu celou výstavou knižních objektů v místní Knihovně Kroměřížska ( Book-Art-Objects ). Jeho knihy-objekty jsou často inspirované hudbou, použití písma či vlastní hmatový zážitek má pro něj volnou spojitost např. s hudbou Beethovena či Bartóka, stejně jako s vůní a obsahem knihy. Existuje zde pouze křehká, téměř nepostřehnutelná hranice mezi těmito světy. Autor vytváří interferencí obou vizuální metaforu hlubšího pochopení co je umělecký objekt a socha.

 

Maďarský komponista Lajos Huszar ( Budapest ) přednášel o svém rozměrném orchestrálním díle „Pašije“ ( Passio et mors Domini nostri Jesu Christi ), které nahrál Hungarian National Chorus za doprovodu varhan ( Lásló Attila Almásy ), bicích nástrojů ( Zeno Láng, Zsolt Nagy, Csilla Györe ) se sólisty ( László Hominger- tenor, Lucka Magyesi Schwarz – soprán, Bence Asztalos a Kristián Cser – bas ). Provedení řídil Matyáš Antal. Doplňující odpolední autorský pořad, jehož náplní byl poslech této kompozice, představil neobyčejně krásnou hudbu – zakotvenou v tradici obvyklého rozvržení pašijového dění. Inovací byla kombinace textů všech čtyř evangelistů s texty vybraných maďarských básníků.

Přední český specialista na elektro-akustickou hudbu Michal Rataj ( HAMU PRAHA ) představil projekt „Ars Acustica Palmarum jako zkušenost se soudobou hudbou v liturgii Květné neděle v chrámu Nejsv. Salvátora v Praze“. Z audio-vizuální dokumentace bylo jasné, že zde vzniká během posledních tří let vždy v pašijovém období velikonoc slibná umělecká komunita mající ty nejvyšší ambice. Přední čeští výtvarní umělci a hudebníci v kooperaci s ThDr. Tomášem Halíkem a jeho spolupracovníky se podílejí na zrodu nových idejí, skladeb i uměleckých artefaktů.        

Jan Buchta ( historik umění, Galerie výtvarného umění v Hodoníně ) se hluboce zamýšlel nad tématem „Duchovní aspekty výtvarného projevu a jejich reflexe ve výtvarné výchově“.

Na jeho vystoupení účinně navazovala přednáška Hany Stehlíkové-Babyrádové ( Masarykova universita Brno ) „Spirituální aspekty grafického a akustického projevu“. Zahrnovala výpověď o dlouhodobých zkušenostech práce se studenty cíleně orientované k hledání souvislostí výtvarného projevu s vnitřním zážitkem. Výsledkem tohoto směřování je nově vydaná obsažná publikace „Trasy

( Výzkum historických a inovativních aspektů umění a edukace )“, na níž se podílel široký kolektiv pedagogů Masarykovy univerzity Brno.           

O rozsáhlém avšak širší tuzemské veřejnosti stále málo známém obrovitém díle skladatele Františka Gragora Emmerta ( + 2015 ) detailně referoval muzikolog Vojtěch Dlask. Zabýval se zejména charakteristikou Emmertových 26 symfonií, které komponistu řadí mezi přední světové autory. Zdá se, že přichází doba poněkud zralejšího zhodnocení zásadního přínosu skladatelů poválečné generace.

Skladatel Jiří Bezděk ( Západočeská univerzita v Plzni ) prezentoval několik příkladů z tvorby fotoinformelů Evy Hubatové s hudební symbolikou. Šlo o další rozvíjení počítačové grafiky tak, jak ji známe z 90-tých let 20.stol. se zapojením hudebních programů, které jsou dnes k dispozici.

Kněz Jan Balík ( ředitel Sekce pro mládež České biskupské konference ČR ) - jako jediný na konferenci zúčastněný zástupce duchovního stavu - seznámil přítomné se „Směrnicemi ČBK pro používání liturgické hudby při bohoslužbách katolické církve ( zvláště ve vztahu k mládeži )“, které byly nedávno zpracovány a vydány.

Přední polská komponistka Lidia Zielinska ( Poznaň University, členka výboru festivalu Varšavská jeseň ) se ve svém poslechovém workshopu s názvem „PLEONASMUS“ poutavě a neformálně rozdělila o své zkušenosti s prací s mladými lidmi z akademického prostředí i s polskými ansámbly specializovanými na soudobou hudbu. Dotkla se zejména problematiky použití elektro-akustických principů v kompoziční tvorbě.

Sama praxe pořádání festivalu soudobého umění si vyžádala vznik doplňujícího kolokvia, na němž by byly teoreticky formulovány přístupy jednotlivých autorů k vlastní tvorbě, jejímu směřování i zařazení do kontextu celkového vývoje. Platforma tohoto základního východiska se postupem let rozšířila o pohledy, úvahy a závěry odborníků působících v daných oborech a její užitečnost pro komplex současné umělecké scény je už zcela nepřehlédnutelná.

Copyright © 2011-17 Forfest.cz. Stránky archivovány Národní knihovnou ČR. Hosting stránek zajišťuje Tomáš Poles. Vstup do administrace.